[Text: Steve Colescott] Do klubu Westside Barbell, samotného středobodu powerliftingu, jsem šel na jejich starou známou adresu blízko pizzerie už mnohokrát. Tam, kde na černo natřená okna chrání liftery před pohledem na kvetoucí lilie za krásného jara a hlavně před pohledem na slečny v tenoučkých bikinkách za horkého léta. Každý výlet přinášel něco neočekávaného.

Při dřívějších návštěvách jsem viděl Davea Tata, jak předváděl bouchání balónů výdechy svých mocných plic, nebo rozzlobené pochodování Mika Ruggiera před každou sérií, kdy připomínal spíše zuřivého býka před vpuštěním do arény. Viděl jsem liftery zvedající v tréninku váhy, které by překonaly americké národní rekordy a ženy dřepující a zvedavající takové váhy, které by rozdrtily páteř většině obyčejných chlápků v každé druhé posilovně. Z každé návštěvy Westside Barbell jsem odcházel tak trochu pokořený, ale inspirovaný vším tím, co tamní borci svou enormní silou zvládají.

Při návštěvě této posilovny pro reportáž Flex Magazine (článek se jmenoval Westside Rules a vyšel v březnovém vydání roku 2008) jsem potkal Grega Panoru, stoupající hvězdu na nebi síly, jednoho z železných válečníků Louie Simmonse. V mnoha ohledech byl podobný Chuckovi Vogelpohlovi; rozdíl mezi nimi byl v tom, že Chuck byl samotář, kdežto Greg byl otevřené přátelské povahy, stejně tak skromný jako sebevědomý, a to stylem připomínajícím Velkého Coana. Jakmile Panora, stejně jako Coan, přepnul svůj „vnitřní přepínač”, jeho přátelská nálada ochladla a naladil se na laserově přesnou koncentraci.

Riziko zranění si lifter nesmí připouštět

Toho krásného dne se jeden z mnoha lifterů zabydlených ve Westside - Vladimir Alhazov - pokoušel překonat světový rekord ve dřepu váhou 1300 liber (590 kg). Tohle se nevidí každý den, ale s velkou pravděpodobností se s tím můžete setkat právě ve Westside Barbell. Jak možná víte, pokus se nevydařil a změnil se v katastrofu. V pohromu, při které si vážně poranil nohu a která poslala k zemi jak spottera za ním, tak hlavně Vladovu kariéru. Když odjížděl v záchrance a jeho koleno i dřepařská budoucnost byly na kusy, podíval jsem se na Grega, zvědavý, jak bude reagovat na to, co se právě stalo. Ovšem jakási nesmělost mi zabránila projevit mou úchylnou novinářskou zvědavost v plné kráse.

Byl jsem touto tragickou nehodou hluboce zasažen o to víc, že si při těžkých dřepech nakládám pouhou třetinu toho, co měl naloženo Vlado. Gregova odpověď na mou nepoloženou otázku nakonec přeci jen zazněla: “Všichni jsme věděli, do čeho jdeme, když jsme začali s tímhle sportem.” Nebylo to ani v nejmenším řečeno s nádechem lhostejnosti, spíše s vědomím toho, že šance na zranění je u elitních lifterů svým způsobem velmi vysoká a je spíše jen otázkou času, kdy k tomu dojde. Je nutné se od toho oprostit a zamezit tomu, aby strach ze zranění bránil v cestě k lepším výkonům. Později, nad steakem a vejci, Greg pokračoval: “Čím těžší váhy nakládáš, tím větší je riziko zranění. Je to k vzteku a nesnáším ten pocit, když se musíš dívat, jak se kamarádi potápějí, ale to je součást tohoto sportu. Když s tím máš problém, můžeš hrát třeba golf!” Na tom vidíme, proč je Greg Panora skvělým powerlifterem.

Jak na úspěch?

Greg pokračuje: „Já jednoduše toužím po výhře víc než kdokoli jiný. Udělám, cokoli budu muset, abych vyhrál. Sedřu svaly, abych vyhrál. I když nemám dobrou formu na dřepy a začíná to být sakra těžké, je vždy možné se s tím porvat. Jdu a překonám to." Tenhle buldočí přístup pomohl Gregovi dosáhnout nejvyšší nazvedané váhy s vybavením: 2630 liber v kategorii do 242 liber (1192 kg v kategorii do 110 kg). Jeho individuální maxima jsou neskutečná: 1060 liber (480 kg) ve dřepu, 800 liber (362 kg) v bench-pressu a 815 liber (370 kg) v mrtvém tahu. Ve svých 28 letech právě začíná dozrávat a můžeme čekat, že tato čísla vystoupají ještě výš!

“Když jsem poprvé narazil na videa z Westside, zhlédnul jsem je všechny několikrát, dokud se neztratila. Ani jedno už není dostupné. Po pár letech, když jsem dodělal vysokou, našel si holku a dobrou práci, zavolal jsem chlápkovi jménem Louie Simmons a zeptal se ho na předem připravenou otázku, jestli můžu přijít a trénovat ve Westside. Louie odpověděl, že rozhodně ano, ovšem jen pokud chci být nejlepší na světě. Byl jsem nervózní jak pes, když jsem poprvé strčil nos do Westside. Musíte pochopit, že Westside je drsný. Když už jste jednou ve Westside, uděláte nejlíp, když budete připraveni soutěžit. Ale teď nemluvím o závodech, mluvím o tréninku - je tam moře velkých chlapů s hektolitry testosteronu. To všechno z nich dělá zatraceně agresivní partu!”

Teď, po letech těžkých dosedových dřepů a nejmodernějších Simmonsových radách (Louie je totiž nejúspěšnější trenér ve světě liftu), je Greg považován za jednoho z nejlepších současných závodníků. Jak se mu to povedlo?

Greg dělí svůj trénink na série s maximálním úsilím, dynamické série a na série s vysokým počtem opakování. Série s maximálním úsilím jsou těžké série s velmi nízkým počtem opakování (1 - 3) pro trénink s velmi vysokou zátěží. Aby připravil svůj nervový systém na explozivní cviky, používá Greg dynamické série. Ty se cvičí s 45 - 60 % maxima na jedno opakování a jsou prováděny s maximální možnou silou působící na činku. Série s vysokým počtem opakování jsou série o šesti a více opakováních určené k vybudování maximálního objemu svalů i síly s použitím doplňkových cviků. To jsou například tlaky vsedě s jednoručkami, přítahy v předklonu s velkou činkou a tricepsové stahování kladky k posílení doplňkových svalů.

Trénink je rozložen do čtyř hlavních tréninkových jednotek. Dvě jsou zaměřeny primárně na svaly horní poloviny těla důležité pro bench-press a zbývající dva tréninky na svaly používané u dřepu a pozvedu. Jeden z těchto dní je vždy věnován tréninku s maximálním úsilím, zatímco zbývající tři jsou dynamické. Greg do systému vkládá ještě tréninky, ve kterých je cílem ustát vyšší objem a intenzitu. Tyto tréninky se skládají z tahání naloženého vozíku s různou zátěží na různé vzdálenosti, obrácených hyperextenzí a cviků s vysokým počtem opakování se zaměřením na prokrvení slabších nebo přetěžovaných svalových partií, například tricepsové stahování kladky v sériích o 25 opakováních.

Greg používá jako pomocnou zátěž pásy a řetězy. Pružné pásy nabízejí až 200 liber (90 kg) odporu navíc a poskytují výhody, které řetězům jednoduše chybějí. Zatímco bez pásů musí dřepař v horní fázi pohybu brzdit, s pásy může zvedat maximální silou až do konce a nemusí být omezován setrvačností závaží, protože pásy svým elastickým odporem pohyb zabrzdí.

Greg cvičí mrtvé tahy s 600 librami (270 kg) v kotoučích a s dalšími 200 librami (90 kg) v odporu pásů. Dřepuje se 710 librami (320 kg) v železe a s dalšími 500 librami (225 kg) v pásech! Ovšem vedle pásů, řetězů a monstrózních dřepovacích monoliftů se samotné tajemství úspěchu Grega i dalších členů klubu Westside Barbell skrývá v holé vášni. S touto vášní pokračuje nový šampión Greg Panora ve sbírání trofejí a v kování svého poselství powerliftingu.